Hradecká sova 2016

Před startem

Sova získala poslední dva roky sympatický náboj. Pokaždé jsme se totiž v týdnu před hrou potkávali s Alenou Pozdílkovou na konferenci. Byla to win-win setkání: já jsem se dozvěděl, kolik bude v cíli připraveno koláčků, Alena na oplátku vyzkoušela karibské rumy, takže třeba Pralinky někdy upgradují. Minimálně letošní Millonario k tomu jistě navádělo.

Párek před dvěma roky mně ukázal kouzlo šifrovaček ve dvou. Od té doby se snažím Elif přesvědčovat, abychom jich tak absolvovali co nejvíce. Novodobá Sova má na to jako denní hra dobrý formát. Složení týmu tedy bylo jasné -- jen škoda, že se nám nepodařilo přesvědčit zbylá Zvířátka, aby udělala konkurenční tým (pro Ditu v reakci na její reportáž: divně zní obojí!).

Start (9:00 -- 9:32)

Po rozbalení obálky a přečtení zadání jsem nejprve zkoušel jeden z rébusů řešit prohledáním do hloubky. Rychle jsem se ale v odkazech ztratil a na chvilku jsem propadl beznaději: to bude opruz. Pak si ale všímáme ciferných součtů. Ačkoli nebylo úplně jasné, zda se nebude jako první číslice ciferných součtu vyplňovat i 0, předpokládali jsme, že nikoli. To značně ulehčuje situaci. Elif řeší první rébus, nějak omezila počet možností na 2. Já jsem náhodou vybral třetí rébus. Ukázalo se, že důležitá políčka se z něj dají získat poměrně jednoduše. Ze dvou rébusů odhadujeme Opatovickou.

Cestou zabočíme do beznadějně rozkopané ulice a musíme se vrátit. Jsme rádi, že jsme se nenachytali sami :)

Camravá (9:32 -- 10:07)

Jsme 4. a máme minimální ztrátu. Vzhledem k charakteru startovní šifry to je skvělé! Vícečlenné týmy mohly její luštění paralelizovat. Jsme nadšení.

S šifrou jsme se posadili asi tak za šestý kolandr. Začátek na "hořkém konci ilwybru" spolu s kostomou tvaru T nás rychle přivedl na správnou myšlenku. Chvíli jsme cestu sledovali na mapě, ale ztratili jsme někde kousek za platunem se samatonem a grofální duskylou, protože jsme nevěděli, co je duskyla. Přesvědčil jsem Elif, abychom vyrazili. Na první kostomě zjišťujeme, že zubrej nemůže být nic jiného než alej, na prvním platunu se zase ujasní, že duskyla je škola. Když dorazíme ke grofální kostomě s eletykly, kterou máme lulusnout, cestu dolušťujeme, abychom si zbytečně nezacházeli. Proklínám hradecké trisiknály, které nás odmítají pustit nepřiměřeně dlouho.

Zubatá deskriptiva (10:07 -- 10:41)

Na stanoviště přicházíme 1. To je sám o sobě úspěch. Čekali jsme, že nás někdo předběhne.

Nejprve si chceme sednout na nábřeží, ale pak se přesouváme do rozkopaného parku, kde nacházíme párty stan s krásnými dřevěnými stoly, na luštění ideální. V šifře nejprve počítáme a měříme, co se dá -- mimochodem, vzdálenost mezi šipkami byla skoro přesně 26 cm -- pak si všímáme, že v počtech jsou jen jedničky, dvojky a trojky a šifra rychle padá.

Ze stanoviště odcházíme chvilku za Kanonickým divisorem. Cestou se snažím Elif popohánět, ať camrá rychleji (ostatně, podle řešení, co viselo v cíli, znamenalo camrat běžet -- orgové od nás přeci rychlé přesuny očekávají!).

Bludiště (10:41 -- 10:52)

Dohledávka na místě nám i Divisorům chvilku trvala. Elif se ale k pozůstatkům brány od flošny vrátila dříve, takže kód zasíláme první. Formálně stále vedeme, hurá!

Šifra je reminiscencí na loňskou trojku. Počty děr v sýrech naznačují polák. Můj první nápad je počítat zatáčky vlevo a vpravo a podle toho vybrat chlíveček, ale hned k prvnímu sýru jich je více než tři v každém směru, a Elif stejně mezitím přišla na správný způsob čtení. Cestou na další stanoviště se díváme po Divisorech, chvíli trneme, že nás předběhli, ale nakonec je Elif zmerčí kdesi v křoví (alespoň z mého pohledu).

Plástev (10:52 -- 11:23)

Přiřazování barev je jasné. Vytahuju pastelky. Ty s sebou nosím na každou šifrovačku už několik let. Nepamatuju si, že bych je za poslední 4 roky použil. Konečně se zase jednou hodí. Míchání barev také rychle identifikujeme, ale vzniklá písmenka se nám nedaří seřadit na nic smysluplného, protože nejprve zkoušíme číst po barvách. Nakonec Elif navrhne rozdělit dvojice písmen stejné barvy. SIONMS je naštěstí srozumitelné.

V cíli jsme zjistili, že se písmenka dala přečíst jednoduše zleva. No, příště zkusíme vyzkoušet jako první to nejjednodušší.

Za sebou nacháváme tentokrát už Krysí smrť.

Denníček (11:23 -- 13:06)

Denníček se nám nepovedl. Postupně jsme spočítali všechno možné, jen to nejdůležitější ne: že každý den má právě 11 přiřazených obrázků. Přitom šifra na to naváděla. No, příště zkusíme vyzkoušet jako první to nejjednodušší. Na šifře jsme po dlouhé době použili zvýrazňovače, které mají jinak podobný úděl jako pastelky.

Ze stanoviště mezitím odešli Divisoři, a měli jsme dojem, že přinejmenším ještě jeden další tým. Čekali jsme tak, že budeme nejlépe třetí.

100 metrů pod azimutem 162° od rohu OC Futurum nám vychází někam před modrou linku na mapě, ale přitom za první západovýchodní garáže. Z mapy není jasné, kde končí oplocený areál. Nejprve proto zkoušíme hledat v areálu -- není tam žádná výstraha na soukromý pozemek, a třeba je na druhém konci východ. Pak zkoušíme hledat za potokem. V zatáčce u šifry potkáváme Petra z Krysí smrti. Rychle posíláme kód. Jsme druzí, první je Krysí smrť se stejným časem. Divné, kde jsou Divisoři?

Mimochodem, na odměření azimutu jsme použili úhloměr a pravítko. To je ale skvělá hra! Už jsme použili skoro celý obsah penálu! Snad jen to kružítko by se ještě dalo na něco použít... A to ještě nevíme, že permanentní fix se bude také hodit.

Pazourková (13:06 -- 13:23)

Na Pazourkové posedíme jen chvíli. Krysí smrť to takhle rychle určitě nemá!

Killer Sudoku (13:23 -- 14:20)

Na stanoviště přicházíme jako druzí. To přece není možné! Jak se před nás Divisoři mohli dostat? Systém nám nicméně hlásí první místo. Až zpětně nám org Martin vysvětlí, že si Divisoři brali nápovědu.

Sudoku vypadá jasně. Vyluštíme, přečteme regiony bez součtů. Jde to pomalu, ale postupuje to. Čísla píšeme na folii permanentním fixem, protože na ní nic jiného nedrží. Fix je docela tlustý, takže nesmíme udělat chybu. Přichází se na nás podívat orgové. Elif luští, já se snažím hledat, co by mohlo začínat na PUL. Až když to máme skoro celé, zjištuji, že jsem si špatně vyznačil jeden z regionů a že druhé písmenko je O. Druhý zádrhel je ten, že tajenku píšu shora dolů. Několik minut nám proto trvá, než přijdeme na to, že šifru máme polít. Nejprve zkoušíme polít zadání ve fólii. Chvíli nám trvá, než nám dojde, k čemu je na zadání ta "divná přerušovaná čára nahoře". Ještě že jsme si sedli stranou. Orgové se nám tak nemůžou smát.

Chvíli po polití se objeví bílé čtverečky. Nejprve se zdá, že by se mohlo zase sčítat, ale pak se z toho vyklube Braille.

Celou cestu na 9. šifru mám pocit, že jsme první.

Závěrečná (14:20 -- 14:48)

Zrada, na poslední šifru jsme přišli druzí, o 2 minuty.

V jednotlivých řádcích šifry nejprve hledáme nějaký význam. Například tikající bohatství by mohlo odpovídat něčemu jako "čas jsou peníze". Téměř celou dobu našeho luštění jsme se ubírali tímto směrem, než si Elif všimla hintu. Sakra, já měl pocit, že jsem ta první písmenka také zkoušel číst! S hintem je to snadné. Binárka, smysly -- ale v jakém pořadí. Nejprve to zkouším na wikipedii, kde jsou uvedená řazení dvě, ale mezitím Elif to správné pořadí vykouká přímo z šifry.

Závěrem

Jsme třetí. Kromě Krysí smrti nás předběhla ještě Pouliční směska, která neměla problém s Denníčkem a bez většího zaváhání přešla přes všechny šifry.

Před hrou bychom třetí místo považovali za velký úspěch, bezprostřední reakcí bylo lehké zklamání, ale zpětně to hodnotíme opět velmi pozitivně. Vždyť máme naše první trička! Teď ještě medaile ze Studny, někde splašit nějaký dort a na Svíčkách dostat svíčkovou.

Nejvíce se mi líbila Camravá a Zubatá deskriptiva. Slovní substituci z Camravé si pamatuju ještě teď.

Orgové, díky moc. Těšíme se na shledání v Hradci zase za rok.